Minulost je pryč,
co bylo již není.
jak ztracené v propasti
ty vzpomínky jsou.
Ty vzpomínky o nás dvou.
Druhý břeh tiše vítá.
Mlčky na tebe pohlíží.
V dáli pomali svítá,
ale tebe to už netíží.
Nic není jak se zdá,
současnost je prokletá.
V očích slzy,
jak perly z hlubin.
Dávám sbohem minulosti.
Vše je pryč
a to co je
nepřišlo
už ani nepříjde.
Slunce
nevyšlo
a nikdy nevyjde.
Saqaráta! Přestaň smutnit!
(básnička nádherná, co řikat, dyž se stejnak budu furt a enem vopakovat!!!)
09.11.2005 09:09:00 | Králík