Kolotoč

Nevzdávám se, vždyť nemám proč.
Života běží kolotoč
s roztočenými obrátky.

Když ohlédnu se nazpátky,
co za sebou člověk zanechá?

Cílová páska je daleká ...
snad není ještě v dohledu?
Tančím, jak nejlíp dovedu
a podle svého svědomí.

Když občas padnu, zdá se mi,
že na kolenou už zůstanu,
že už snad nikdy nevstanu.

A náhle slyším něžný hlas:
Napřim se, vzchop se, stoupni zas!

A v dálce vidím křídel pár,
vždyť je to anděl, kde se vzal?
Pak strážný anděl odlétá.

Bláznivá žití ruleta
zas se mnou točí, zdá se mi,
přesto jsem šťastná na zemi.

A už zas stojím vzpřímená,
jen oklepu si kolena
a nevzdám se, vždyť nemám proč.

Jen ať se točí kolotoč
vzletů a pádů života,
jen ať si se mnou zamotá.

Děkuji za každou zkušenost.
Vím, že jich není nikdy dost.