.
Růže
vetknutý trn
hluboko v nitrnost
tvého bytí
podobná bílé lílii
a
ještě životu
zlehýnka chytá
za vlasy osudu
smýkána dozadu
klopýtá o štěstí
a
cestami poznání
ruce vzpíná
láskou člověka
kterého vzývá
dává mu důvěru
a
odevzdá tělo
...
pak už nebolelo
vděčná za život
zase se rozbíhá
usmívá se :-)
.
.
Strašně moc děkuji vehnalo mi to slzy do očí!
Mé slzy mi po tváři tečou,
a usměv se vytvořil najednou,
jsi úžasný a mám tě ráda,
děkuji bohu za takového kamaráda!
08.09.2008 21:12:00 | Vacluvka
Naprosto nepodstatně tipuji a komentuji, že se mi to líbí.
A roboti říkajíBůHSuď
04.09.2008 15:02:00 | Hannazka
V růžích se dá číst... z růží se dá slyšet... a růžemi je často nutné i mluvit... Znám to, znám :-)
04.09.2008 12:19:00 | Levandule