čtyři podzimy, čtyři jara, čtyři zimy
a poslední společné léto
žila jsem v omylu
myslela jsem že jsi někdo jiný
... přebolí to
včera... měla jsem chuť křičet
pro tvou lhostejnost, nezájem, opovržení
tak křičela jsem
.... rozčilení
křičela jsem že zabiju tebe
že zabiju sebe
a pak jsem spadla z kola
a zas bylo dobře
... zapomnění
myslela jsem že jsi někdo jiný
co cítíš není bolest z odloučení
je to nenávist, msta
... opovržení
plakala jsem
pro bolest
pro lásku
co jsem ti vzala
bičovala jsem se
...já se kála
myslela jsem že jsi někdo úplně jiný
až ted jsi mi odkryl svou pravou tvář
plnou malosti, nicoty, špíny
až teď
... lež v pravdu rozmotáš
měla jsem vztek
přesně to jsi chtěl
možná... kdyby toho rumu nebylo tolik
jsem blbec co ti naletěl
... všichi jsme vinni
tohle jsem prostě nečekala
myslela jsem že jsi někdo úplně jiný
já hloupá si to vyčítala
přátelé tedy nebudem
... strava rakoviny
nebudu tě nenávidět
nebudu taková jako ty
srdce mohlo by zrezivět
... na duši blátivé šlápoty
nevíš co je láska
je mi tě líto
už jsem ti odpustila
... vyžer si to
...s formou,jak já říkám "výplodu" ,plně souhlasím.
Autor chtěl a napsal a to je základ.
(např.hledat rýmy,nebo je naopak odsuzovat,není moje parketa a "drhnutí",časté slovo komentů - stačí přečíst autory slavných děl slavných>neb komentujících<
a vyplave na povrch hromada zádrhelů) :-)
Až někdo napíše dokonalost samou,málokdo to pochopí.
07.09.2008 20:53:00 | WAYWARD
já křičela sama... cestou na kole dom a pak jsem se vysekala a úplně mě to uklidnilo... nevím co by se stalo kdybych nespadla.
a je to o tom že jsem se s ním rozešla a on ted dělá jako bych byla prašivá
nedokážu to pochopit... pro mě je to pořád blízký člověk idkyž s ním nechci být
láska je nenávist a nenávist je láska (nohavica)
07.09.2008 12:49:00 | saroko
dyž sem začla psát, kolegyně tu eště nebyla - byla stručnější ale shodly sme se :o)
07.09.2008 12:39:00 | hanele m.
myslím že to je správný přístup - já jednou na jednoho svýho, dyž večer odešel za bráchou a já ho našla na zábavě s jinou, převrátila stůl u kerýho seděl (aj s ní samozřejmě), se vším všudy - někdy je dobrý vybuchnout - aby bylo jasno a aby se ulevilo... a vypsat se z toho, to je druhý správný krok - kromě úlevy se taky može dostavit srovnání myšlenek a to není nikdy na škodu
a k formě dílka - je spontánní a odsejpá, někerý obraty mi nesedí pokud bych to brala čistě jako poezii - ale jako terapii a výkřik to beru :o)
07.09.2008 12:38:00 | hanele m.