Pomluvy.....

Miluju tě,
já tebe taky...
Šklebím se do zrcadla,
a přitom posílám vzdušný polibek.

Jsem prý tak trochu magor,
říká máma...
A já jí věřím,
je to přeci moje maminka ,no ne?

Nesnáším intriky,
a možná proto...
Jsem člověk,
kterýmu všechno vidíš ve tváři....

Je to špatný?
lidi říkaj, že ne...
Ale lidi toho už nakecali, že?
a nebo mají pravdu?

Nevadí, neřeším je,
záleží mi na kamarádech a na rodině....
Na tý hlavně,
protože oni jsou ti kteří mě mají rádi....

A ne ti,
kteří říkaj do obličeje...
Jak mi to sluší...
a pak za mými zády nechutně pomlouvají....

Na takový lidi,
je nejlepší plivnout...
Protože když jim to řekneš do očí,
zapíraj.....

Nemají svědomí,
je jim jedno, že ubližují víc....
Než, kdyby řekli pravdu,
nezáleží jim jak se ostatní cítí....

A to je zlý