Tak prý už se neprobudíš
Každé ráno
Vedle té cos řekl
V létě ano…
A já prý budu
u zdi nářků stát
černou duši zpytovat
bodlinkami propíchaná
jak obřadní vúdú
neštastná ,zhrzená
navždy sama…
-----------
Usměj se a podej mi ruku
lásenko moje milovaná
Už dávno něvěřím
zlým lžím..
neboj se
nedám NAŠE rána...
Teď už vím,
že narodila se
jen z bázně hana..
:o*
Je to silná, pocitová básenka, zřejmě píše sám život. Zlí lidé byli, jsou a budou, bohužel, aj já je kolem mám a stále bodaj a ubližují. ST! za obsah, je to působivé.
29.09.2008 21:16:00 | NikitaNikaT.
Vím přesně o čem píšeš.Také jsem si prošla něčím podobným, ale vše se v dobré obrátilo.A těm, co na nás špínu házeli se vše vrátilo. Držím pěsti.
29.09.2008 21:11:00 | JaniHani
Už zase na vaše křídla někdo hází saze?
Negace se k němu vrátí a zaplatí draze!
Hodně štěstí oběma :-*
24.09.2008 23:48:00 | Levandule