Anotace: Takových pár slov, které mi prolétly hlavou, ani nevim jak nebo proč.. Za komentáře děkuji..
Na větev v parku,
sedla si vrána,
černočerné peří,
blýskavý pohled
a smířený úsměv snad.
Pohlédla k lavičce,
kde kdosi seděl,
pak výkřikem,
vzbudil se
a bez jediného slova,
bez otázky či vyděšení,
následoval kroky,
vedli jej pod ní,
pod vránu čilou,
se kterou živí,
nikam nejdou.
Na větev v parku
usedla vrána,
bylo to k večeru
nebo snad z rána?
Moc krásná básnička,
jako vždy skvělá,
nevím co dodati
ještě bych měla :-)
25.09.2008 17:54:00 | Jamesow