Někdy děti mizí
jako stíny jabloní,
čas je trochu cizí,
jindy medem zavoní
Hledáš je
a nenacházíš
bradavky tvrdnou
mlékem opuštění
Někdy srdce láme
to, co tolik schází –
pohlazení známé,
na dnech nehty sazí
Hledáš je
a prázdný dům
sypeš drobenkou
máslových vzpomínek
V duši nůž...
pod jazykem
kamínek
bezesloví
Krásně smuténková, na to nelze nic napsat ... je tiše sedím a čtu znova, jednou aj já to okusím.
26.09.2008 18:27:00 | NikitaNikaT.