Anotace: ... mojí pratetě, která mi ukázala život zblízka. Jeho smysl... Život, který jsem deset let v sobě hledala. Poté co jsem ho ztratila... Jeho smysl. Člověku, kterého jsem poznala teprve teď. Po deseti letech... Nežití.
nedá mi to zas se kousek projít tou uličkou, co je vydlážděna hladkýma kostkama ze slov. uličkou, kde voní vždycky vzduch teplym večerem.
vždycky se říká, že ti co už nejsou, žijou v nás. dáváme jim druhej svět.jde jen o to jakej. věřím, že ona se má :-)
jo a ještě 100:-)
04.10.2005 21:34:00 | kulishak
nádhera. neskutečná.
31.08.2005 19:57:00 | Renatka
Ano i já miluji Tvé verše...
31.08.2005 07:54:00 | Tereza
Mám rád Tvé básně slečno...
30.08.2005 21:32:00 | Nola77
No...ani nemám slov...prostě pošlu 100vku a nebudu to rozmazávat (= Měj se krásně. A děkuju moc za komentáře. AhoY
30.08.2005 13:16:00 | Ahimsa
super...
30.08.2005 11:46:00 | makretka
nádherné..a jak už vím i já..takhle to prostě JE!!
30.08.2005 08:58:00 | šuměnka
Stačí jen uvěřit ...
30.08.2005 06:08:00 | Hančí