Zpráva pokolení
Zpráva pokolení
Těch lidí po celé zemi co chodí
od pokolení po pokolení
úzkost
a strach bytí
prokládán horou těžké práce
pílí mravenčí
úsměv
blízkost pohlazení
cestičky staví
jak rozumu by zbavení
aby bylo kam
kdy
a proč dál jít.
Ptáti se na směr?
Na severu
či jižněji být
toť kaší vystydlou
v ústech bezzubých
moudrých
počmáraných léty
toliko hledáním.
Nacházím
v dlani určené.
Tys tam
a já?
Onde.
Ač cítím se jak bez rukou
prostupuji vstříc poznáním.
Dočkám se!
Každému po hřbetě
jednou projde se
a
projde . . . . . .
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Hledej a najdeš cíl.
07.10.2008 20:05:00 | JaniHani
Já nemusím najít to, co zrovna hledám..v básni se vždy najde něco co člověk nehledá, ale má pro něho význam ;-)
Tak mě napadlo - každé pokolení se snaží myslet na to následující..jak by to vypadalo (a doufám, že se to radši nedozvím), kdyby jedno určité pokolení myslelo zcela jen na sebe..bylo by to zřejmě pokolení poslední!
30.09.2008 18:23:00 | Chancer
