Oči drásají bolest
na svět, jenž je v mžiku
s toho jeden realný a druhý spíci.
S názory
vypouklých důlku
se smíchy mihotají
sem a tam.
Při tom žilky
v perleťové bílé
hlásají na poplach
a s křikem rostoucí růže,
šlapou na pedal.
Víčka se opět zavírají...