Stín dopadl z nebe
do rámu
na bláznivé vyděděnce
co z nitek léta tkají
hvězdy malých nadějí .
Dechem chvějivým
něžná slova hledají
držíce na uzdě křik
a ozáblou duši
..zubatý had ega hustě prší
do nastavených klínů a zad..
Vyždímaný cit a pocit
dál mazlavě vrávorá
volaje na štíhlý měsíc
hledám znovu svůj tvar
..ať třeba vysušeni natronem
stejně všichni dluží
svým popelem..
Vynikající obrazy... Chtěla jsem vypichnout co se mi líbí nejvíc, snad ty dvě prostřední sloky, ale skoro mi to připadá jako urážka pro ty ostatní, které jsou také skvostné :-)
11.10.2008 23:38:00 | Levandule
k zrnku prachu i slovo přidá
k růstu práva v žití bance
obraty, přemety a tance
z povzdálí pak mlčky hlídá
a starosti si nedělá,
času se vrstva setře tenká
kdy z jednoho prachu zrnka
dostane hrst popela
***
Jiří senior
11.10.2008 06:27:00 | j.c.