stetoskopem
poslouchám
ticho….
kde jsou?
kam se poděly?...
moje sny
a smělý plány
co mě hnaly
být
s ženou milou
v posteli něhy
mít
zemi zaslíbenou…
Proč jsem takovej
divnej chlápek
kypřící prášek
politej vášní
kypící
a pak vzápětí
se mi saze černí
v obličeji smetí
krb idejí dohasíná
do šamotu těla
vloudila se zima
a pěna dní radosti
vyprchala
do ztracena...
dobrá
stejně mi to zase nedá
zkoušet to pořád znova
co třeba sonarem...
v propasti hluboké...
.....))).....
tak přece...
tam dole
něco je….
Věřím, že je tam víc, než sám myslíš. Člověk má občas tendenci se ponižovat :o) Za básenku ST! moc dobře řozumím, pěkné, myšlenkové...
13.10.2008 06:03:00 | NikitaNikaT.
sem tam bych to vypilovala,ale jako celek se mi to libi tak, ze moc, skvela myslenka, paradni forma...proste jo
12.10.2008 19:00:00 | saddova