Neumím se bít mečem
ani střílet kulometem ,
neumím ani sledovat prdelkové nitky
a putovat jako ony
sem , tam a zpět .
Mám jen ,
oči které vidí ,
nevysáté myšlenky
a pár zrníček v přesýpacích hodinách
..šílená otázka cizího dítěte
„Bude válka?“
Nebojte ,
zaplašila jsem ji lízátkem ,
balíčkem bonbónů
a jakousi ,
přívětivě nesmyslnou odpovědí..
Kdo však olízne moji slzu ,
( nebo vaši )
když stojím na stráži
ve stojaté vodě
s podraženýma nohama ,
v řetězech vypíjené krve
a čichám puch bahna
..písek se zatím sype a sype
netečně , pravidelně
a pohledem do budoucnosti
odkapává tři slova..
„Mám barvu chleba.“
...písek se sype..
Nejsou to zrnka rozdrobeného chleba, ztvrdlého agogancí zhýralého světa? Ta barva je tak podobná...
***
Jiří senior
16.10.2008 08:24:00 | j.c.
...nojo prdelkové cosi je sice pěkné ale o tom báseň není ...viď? ...
16.10.2008 00:29:00 | WhiteSkull