Do tváře zjizvené...

znám ten noční smutek, co se k nám vkrádá nezván...

20.10.2008 11:21:00 | Caracol

...jak už si říkala přede mnou , strašně bolavé a tak snad budeme psát až do konce světa , ale při tom jsou v té básni moc velké emoce a zážitky a život .
Asi se už nenaučíme psát jinak .Moc pěkná básenka Jirka

19.10.2008 14:48:00 | kavec

I když je bolavá,tak Ti moc sluší,tak si ji opatruj ,tu svoji duši:)))

18.10.2008 20:13:00 | Holis

Trochu smutná,bolestivá,ale přece jenom moc pěkná básnička...

17.10.2008 22:35:00 | Květka Š.

Jde z toho cítit bolest.

17.10.2008 18:51:00 | 0-0

Hm. Jak povědomé. Krásně vyjádřeno... ale je to smutný, Moc naděje v tom tentokrát necejtim...

17.10.2008 16:53:00 | Hannazka

Díky Ivo...dám :o))..jsem totiž čajový maniak...jenom tu fajfku jsem ještě nevyzkoušela..:o))

17.10.2008 13:31:00 | labuť

Vím, že se to nedělá, ale když mě tohle přepadne, dám si nohy na stůl, zapálím si fajfku a vedle dlóóuhé kolonky věcí, které jsou špatně mám kolonku klaďáckou a tam si pyšně vykračuje:Umím vařit bááječný čaj.
Dáš si taky? :o)

17.10.2008 13:26:00 | Iva Borecká

zase bude dobře

17.10.2008 11:27:00 | sýc

Drahá labuť, ztrácíš naději...? Smutek se Tě zhostil, čím to, proč je dnes den jiný, aj když Slunko svítí? Ani já nemám odpověď a Tvá básenka je mi šitá na míru...

17.10.2008 08:57:00 | NikitaNikaT.

ale život je i krásnej:-) když svítí slunce a voní vzduch ...

17.10.2008 08:55:00 | Mbonita