znám ten noční smutek, co se k nám vkrádá nezván...
20.10.2008 11:21:00 | Caracol
...jak už si říkala přede mnou , strašně bolavé a tak snad budeme psát až do konce světa , ale při tom jsou v té básni moc velké emoce a zážitky a život .
Asi se už nenaučíme psát jinak .Moc pěkná básenka Jirka
19.10.2008 14:48:00 | kavec
I když je bolavá,tak Ti moc sluší,tak si ji opatruj ,tu svoji duši:)))
18.10.2008 20:13:00 | Holis
Trochu smutná,bolestivá,ale přece jenom moc pěkná básnička...
17.10.2008 22:35:00 | Květka Š.
Jde z toho cítit bolest.
17.10.2008 18:51:00 | 0-0
Hm. Jak povědomé. Krásně vyjádřeno... ale je to smutný, Moc naděje v tom tentokrát necejtim...
17.10.2008 16:53:00 | Hannazka
Díky Ivo...dám :o))..jsem totiž čajový maniak...jenom tu fajfku jsem ještě nevyzkoušela..:o))
17.10.2008 13:31:00 | labuť
Vím, že se to nedělá, ale když mě tohle přepadne, dám si nohy na stůl, zapálím si fajfku a vedle dlóóuhé kolonky věcí, které jsou špatně mám kolonku klaďáckou a tam si pyšně vykračuje:Umím vařit bááječný čaj.
Dáš si taky? :o)
17.10.2008 13:26:00 | Iva Borecká
zase bude dobře
17.10.2008 11:27:00 | sýc
Drahá labuť, ztrácíš naději...? Smutek se Tě zhostil, čím to, proč je dnes den jiný, aj když Slunko svítí? Ani já nemám odpověď a Tvá básenka je mi šitá na míru...
17.10.2008 08:57:00 | NikitaNikaT.
ale život je i krásnej:-) když svítí slunce a voní vzduch ...
17.10.2008 08:55:00 | Mbonita