Anotace: ... je to už dávno, ale vzpomínky zůstávají ...
zapálím svíčku
a hledím
do plamene
ze srdce slzu
otřu
do kamene
nechám shořet
smutek
v dým
do vosku vtisknu
vzpomínku
jak pečeť
život jde dál
nemá smysl
dlouho
brečet
na druhém břehu
opět
tě zřím
22.10.2008 12:32:00 Najla
Krásná báseň...bohužel Ti úplně rozumím...v mém případě je to už dlouho a pořád to nepřebolelo...
22.10.2008 12:11:00 labuť
I smutné básně jsou krásné...a ta Tvoje má, jako bonus, v závěru naději.:o)
22.10.2008 11:15:00 Triffid Kolbe
Nejtěžší je udělat ten první "krok"... pak to jde tak nějak.... a pak líp... a nakonec se zvedne hlava.... časem...
22.10.2008 10:44:00 Sandra_T
Siorak - až tak? Děkuji a podávám kapesník
Mbonita - čas léčí i takovouto bolest, ikdyž jen částečně