Návštěvnost
Tichá
Tichá
a hledím
do plamene
ze srdce slzu
otřu
do kamene
nechám shořet
smutek
v dým
do vosku vtisknu
vzpomínku
jak pečeť
život jde dál
nemá smysl
dlouho
brečet
na druhém břehu
opět
tě zřím
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
TiskI smutné mohou být nádherné...
28.10.2008 11:46:00 | Špáďa
Smutná a krásná...
24.10.2008 12:15:00 | Šerák
Zahrála na city, krásná.
22.10.2008 18:46:00 | Psavec
Povedla se Ti! :-))
22.10.2008 15:38:00 | poustevník Jirka
Krásná báseň...bohužel Ti úplně rozumím...v mém případě je to už dlouho a pořád to nepřebolelo...
22.10.2008 12:32:00 | Najla
I smutné básně jsou krásné...a ta Tvoje má, jako bonus, v závěru naději.:o)
22.10.2008 12:11:00 | labuť
Nejtěžší je udělat ten první "krok"... pak to jde tak nějak.... a pak líp... a nakonec se zvedne hlava.... časem...
22.10.2008 11:15:00 | Triffid Kolbe
Siorak - až tak? Děkuji a podávám kapesník
Mbonita - čas léčí i takovouto bolest, ikdyž jen částečně
22.10.2008 10:44:00 | Sandra_T
u mě to je čerstvé ..a pořád to bolí..
22.10.2008 10:34:00 | Mbonita