Klesnout až na dno....
Klesnout až na dno....
Klesnout až na dno
rozbouřené duše,
kde se mísí bahno
a zkrvavené střely z kuše.
A v tom blátu
válet se a zmítat,
stále toužit po záletu
v němž budu moci dýchat.
Volně jako pták
polykat vzduch plnými doušky,
létat si jen tak
v předvečer jasné bouřky.
Létat, křičet, vzdorovat
všemu, co by v cestě stálo,
svlékat, líbat a milovat –
Tebe, moje skálo.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Tato báseň je zřetelně lepší, na rytmice jednotlivých veršů (řádků) by ovšem chtělo ještě zapracovat. Věřím, že tím se zlepší i rýmování. Doporučil bych přečíst si nějakýho Nezvala, nebo Sonety od Shakespeara, nebo co já vím, aby člověk získal přestavu o tom jak pracovat se slovem za účelem dosažení rytmu básně.
23.11.2005 17:15:00 | MATT
