Anotace: .....jsem komik nebo vážnou roli mám?
Kdo napsal mi můj scénář,
a jakou roli mám teď hrát?
Zda obléknu si krásné šaty,
a nebo jenom klaunský šat?
Jak těžká bude moje role,
a kolik musím umět slov?
Proč král utíká z boje
a jeviště nemá strop?
Zas vedu trapné monology
a nevím vůbec o čem jsou,
jak nemocný,co potřebuje drogy,
a mám pocit,že unáší mě proud.
Teď babka v budce napovídá,
já zapoměla text,
ta moje paměť-to je bída,
a chybu nelze vrátit zpět.
A všechny tváře...obecenstvo,
co kouká na mě z hlediště,
já hraju si tu divadlo,
a život můj je jeviště.
Pak přijde konec,
tréma ze mě padá.
Zazvoní zvonec a opona se zatahuje,
jen já si nejsem pořád jistá,
jseem tedy komik?
jaká další role se mi připravuje......?
můj život mě taky po těch letech nepřestává překvapovat...ST, parádní kousek:)
06.11.2008 18:31:00 | Squat_the_world
Někdy jsme klauni, jindy královny, či hloupými Honzi, co chytrostí svou vítězí, podruhé zas vílou smutnou, co po lidském dotyku se rozpustí... ST! za obsah. Je to myšlenkové s nádechem smutku.
30.10.2008 20:31:00 | NikitaNikaT.