Hadi zbavují...

Hadi zbavují se staré kůže,
nová nabízí se v ústrety.
Starou babku zdobí proutí nůše,
dědka zase dívčí úlety.

Jen tak ale nezestárnu přece,
štěstí hřeje mně o víc než rok.
Po pás ale chladí voda v řece,
v níž my vstoupili ve stejný krok.

Marně zpíváš naši píseň dávnou,
v srdíčku bol tajně nezkrýváš.
Mé oči už dávno k jiné planou,
pod hladinou citů nesplýváš.

My dva byli léta ochuzeni
o paprsek kterým láska vzplá.
A pak ráno tichlo probuzení,
pelest náhle jinou k sobě zvá.

Neproklínej ty dny,kdy my spolu,
kráčeli vstříc jako jeden stín.
V hladných očích prostřeného stolu,
tone vášeň nedopitých vín.

Hadi zbavují se staré kůže,
hloubka mění se v brod na mělký,
Zaplatil nám trním stonek růže,
uspal naší lásku navěky.