Z Měsíce padá slza
vidíš ji jak se třpytí?
verše, jež šeptá Múza
provází vlčí vytí
ne, tohle ufo není
zářící v noci světly
ona směr svůj nemění
vstříc k srdci s černou pentlí
celou noc k Zemi padá
jak krystal ledu studí
tříští se, ač nerada
snad Tě tím neprobudí
úlomek soli s ledem
dosáhl svého cíle
ač bylo známo předem
jak je to pošetilé
na pentli s mašlí rudá
skvrna se objevila
ta malá z Luny zrůda
vbodla hrot..
(konec díla)
Konečně jsem měla trochu času zase si něco od Tebe přečíst. Miluju to, tu vlnu teplého porozumění a, které mne vždycky po přečtení nějaké z Tvých básní zaleje. Je to jako smutný úsměv. Rozumím..
12.12.2008 12:58:00 | Adie.80
Krásné, tak pocitové, myšlenkové, lehce smutné a první sloka je dokonalá, působivý závěr. ST! za obsah.
11.11.2008 10:23:00 | NikitaNikaT.