Do hlubin

Do hlubin

Anotace: ...přesně tam to směřuje

Sbírka: Vnitřním okem

Zamykám se, utíkám,
otvírám a skáču,
přes vzlyky nepolykám,
nic nevidím – pláču.

A ptám se Tebe,
ať jsi kdo jsi,
otázky,
žádná odpověď,
proč letím, padám,
křičím, běsním?
Proč nemůžu vše vědět hned?

Rdousím se, krev v ústech hřeje,
rudá pachuť nemilá,
teď společnost mi budou dělat,
průhledná těla uhnilá.

Pár vteřin,
ztrácím dech i cit,
jen myšlenky mě drtí dál,
stalo se, co stát se mělo,
to čeho jsem se vždycky bál.
Autor Seegr, 13.11.2008
Přečteno 423x
Tipy 3
Poslední tipující: kikis, 6thSun
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Znám ten pocit jak se myšlenky chovají jako drtička citů, ono spolu tak nějak souvisí, proto to asi víc bolí a ničí, když člověk nemůže dojít k rychlým závěrům...

12.02.2009 17:37:00 | kikis

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí