Jabloně potratily
nikdo si nevšim
snad jen slzy trávy
tiše vypráví
tu hořkou novinu
šedého podzimu
o míze která vyvěrá z jejich kmenů
žalem
Borka je drsná
jen dotekem dětskými prstíky
rozpoznáš jak je svět veliký
Jabloně potratily
a jejich krása uvadá
teskná je jejich zahrada
chmurný je jejich sad
přišly o všechno o čem snily
zroditi někoho kdo bude mít rád
Nepotrať štěstí ze srdce a buť s těmi,jenž ti sebe krásně otvírají.Gratuluji,krásně lahodné ba i smuténkové.Inu,tak to má být.Ilona :-)
01.10.2009 03:39:00 | poetická ilona
Krásná myšlenka....
potratem není všecko ztraceno, pokud není jabloň definitivně nemocná...nám plodí hojně jednou za dva roky:o)
24.02.2009 20:29:00 | kikis
trošku, trošičku se mi zatajil dech a pak jsme nabrala do plic tu vůni...jo, tvoje díla i voní, slečno, gratuluju :-)
20.11.2008 22:24:00 | Elča