Zatím co šílený
bubeník noci
do pražců v tlouká
své monotónní blues
já se pokouším
zas a znova
uvěřit tomu
že nic není jenom tak
že kolejnice po nichž
uhání můj vlak
ty lesklé rovnoběžky
se protnou
kdesi v nekonečnu
stejně jako můj život
s Tvým…
Ještě jednou jsem se vrátila a mám pocit, že je nejmíň za 513 eSTéček :o))
20.04.2009 14:38:00 jita.1965
v rovnoběžce osudů
někde tam v průsečíku touhy
se setkali..
a ráno..
se i představili..
aby se mohli ztratit..
v nekonečnu
života
26.11.2008 20:50:00 Bean
Ano, protnou se a ja jsem moc rada ze tomu konecne veris, protnou se az to nejmene budes cekat.Krasne jsi to napsal.
25.11.2008 23:39:00 carodejka
Osud pohání náš vlak,a jeli na kolejích výhybka, tak zase zkusíme zacouvat a znovu najít tu správnou kolej.Držím palce.
19.11.2008 22:39:00 uživatel smazán
Jj, ten konec je moc nadějný a to je dobře, tož přeju sílu a štěstí. ST! za obsah.
18.11.2008 09:10:00 NikitaNikaT.
tohle je krasne... ma to hlavu i patu a myslim, ze v to doufa snad kazdy z nas...
18.11.2008 06:44:00 saddova