Asi půjdu nahoru

Anotace: tenokrát se to sice nerýmuje, ale přesto si myslím,že se to sem hodí

Život náš klopýtá přes kameny,
jsou ostré a nohy bosé od nich bolí,
láska je k srdci nadosah a v poslední chvíli se smíchem uteče.

Kdo má to srdce tolikrát to zkoušet, vydávat se ze sebe samého,
jít na trh, zaplatit a nepřinést nic.

A žít sami pro sebe, jaký je tedy cíl?
V posteli s polštářem místo louky kopretin, slzu místo políbení, plyšák místo pohlazení.

Kdo nám pomůže být
zase normální???
Čas a nebo smrt?
Láska říkám já a naděje.
Až umře ta,
jsme i my mrtví.