Anotace: ...
Cesta ubíhá
plné čáry se střídají
s přerušovanými.
Zranitelné duše sbírají střípky
realit
a snaží se nalézat
vzdálané smysly života.
Snaží se
nakukovat do modrých hloubek
nahlížejí do tajů,
které jim vyjevují skrytá zoufalství.
Občas se stávám zranitelnou.
Když jsem sama.
Když sním
a nemůžu se bránit.
Svět přestává mít smysl
a občas i život.
Někdy
zakrývám realitu
a nabízím vám lehkost bytí
vám všem.
a vy ji přijímáte.
Ta snadnost by byla jistě krásná a opravdu lehoučká... ale nende to. Život je takový jaký je, jaký si ho děláme... ST! za myšlenku a nápad. Je to dobré.
28.11.2008 20:20:00 | NikitaNikaT.
Někdy se to stává každému,raděj nic příliš netaj.
Sdělené potíže-lehčeji u srdce
28.11.2008 16:34:00 | s.e.n