Ptal se mne kdysi
známej známý
co je to s námi
že jsme tak samy
mezi sebou
na lásku máme kurtizány
a místo smíchu slzy slaný
srdce nám zebou.
Zbloudily jsme jak karavany
v písečných dunách naše plány
vítr vzal s sebou
zohýbal stromy
z jižní strany
a pak odletěl za havrany
jen supi tady zanechal
všude je slyšet mít a many
ostřený drápy dokořán tlamy
a velký hnízda u starejch skal.
Ptal se mne kdysi známej známý
co je to s námi
že jsme tak samy
plujeme s prámy pod hvězdami
hledáme ostrovy...
Má to dobrou myšlenku, závěr to dobře zakončil... jen zůstává otázka... otrovy čeho? Života a lásky, nebo jen svých pocitů, sebe sama...
16.12.2008 14:56:00 | NikitaNikaT.
Mohl to být super tip, ale ty hrubky...
Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaah.
No dobře. ST. Za myšlenku.
15.12.2008 18:05:00 | voedor