Zmrzlým kladivem bouchl do stolu
a tisíc střípků světla
rozsypalo se po galaxii
Tvého /ne/vědomí/
Vnímá,
pocity ukryté v lasturách
na nevšedních místech lidského těla.
Cítí,
vůni zmrzlého města
chystajícího se na nejbizarnější událost v roce.
Vidí,
chuť sněhových vloček
s chapadélky přisátými na konečcích světla.
Chutná,
uslintané jazzové tóny
pohupující se pod stropem nebeské klenby.
A to vše s nasycenou vůní jasmínu,
kde nebylo nic
růže nepokvete,
ale zítra, nový den
a polibek rozkolísá
v bocích harfu zlacenou.
Krok sun krok,
a pak už jen utonutí
v pocitech netečných...
Bolest cítí ze vzduchu
Pražského jara ...
... přijde a brzy
*
*jeden čajový lístek*
otočený kolem malíčků slunečních paprsků
rozkvetlé meruňky
vůně tajných výprav až na dno babiččina sklepa
brokátové křeslo
úsměv
malé mořské víly
skoro zapomněla na delfíny
*jeden čajový lístek*
konvička naplněná až po okraj
dřevěné moře
příliv a odliv
úplněk modrou posvětí
nechce se spát
ani dnes ani zítra
je společný čas 2.30
misky plné zlatého ocánu
sny mezi námi
na křídlech vážky
tichounce proletí
****************
taky jsem tu zmrazila jednu vzpomínku :o)
krásná básnička ST
09.01.2009 10:09:00 | Noc17
Nevím co dodat, prostě líbí :-)
07.01.2009 21:44:00 | Chancer
Kéž by jaro už zavítalo k nám. Vánoce jsou preč a Nový rok také... tož jaro, sem!
07.01.2009 05:56:00 | NikitaNikaT.