Návštěvnost
A pak možná...
A pak možná...
Takhle to dál nepůjde,
copak to sám nevidíš?
Pohledům nic neujde,
sám se tímhle utopíš!
byli jsme tak šťastní,
tak kde se to zvrtlo?
Láskou sobě vlastní,
jenom to v nás hrklo..
Co je tedy potom lepší?
Nesnést se,či odejít?
Když jsme z toho oba sešlí,
dobrou vůli projevit...
Jak pak můžu odejít,
když si nejsem jistá...
Možná ani nechci jít,
chovám se jak bista..
Půjde to?
Když jsi si mě připoutal..
Zvládnu to?
Chci, abys mi naslouchal...
A pak možná...
copak to sám nevidíš?
Pohledům nic neujde,
sám se tímhle utopíš!
byli jsme tak šťastní,
tak kde se to zvrtlo?
Láskou sobě vlastní,
jenom to v nás hrklo..
Co je tedy potom lepší?
Nesnést se,či odejít?
Když jsme z toho oba sešlí,
dobrou vůli projevit...
Jak pak můžu odejít,
když si nejsem jistá...
Možná ani nechci jít,
chovám se jak bista..
Půjde to?
Když jsi si mě připoutal..
Zvládnu to?
Chci, abys mi naslouchal...
A pak možná...
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Naslouchat se musí, ale to už jistě dávno víš a věděla jsi :)
18.01.2013 22:27:34 | Nergal
Je milé, jak umíš popsat to, co prožíváš.
Apropó:
Jak se vlastně chová busta?
Jak trouba? Či alibista?
Na bustě železné
vše časem prorezne.
Kamenné, té časem
ruce upadnou,
bronzová dočká se,
že ji ukradnou.
Ledová z Lomnice
žije jen z vánice,
než slunko krystal rozpustí.
Vylez už z krabice!
Polib jej na líce —
a víc se neschovávej!
¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ ¨ (Do busty.)
28.01.2009 01:02:00 | Špáďa