V té nespoutané touze.
Myslím na něj dlouze.
Kde se asi courá.
Kdy mé obavy zbourá?
Jak asi vypadá?
Když slunce zapadá.
Kolik mu může být?
Jaké znamení bude mít?
Tolik otázek mám směšných.
A představ tisíc různobežných.
Volně se rozbíhá mysl má.
Píšu to vlastně vůbec já?
Tolik sentimentálních řečí.
Z papíru ječí.
Koukám kolik řečí bez jinatajů.
Jasné jako řeči zpravodajů.
Nejsem žádný umělec.
Jenom malý zbabělec.
V básních svoje slzy roním.
Přednášet to..už se kloním.
Tak dlouho hledáš toho pravého, že si ani nevšimneš že dávno stojí vedle Tebe. -ST-
02.02.2009 10:43:00 | losscar
Řéká se, že kdo hledá ten nadne... většinou to přinde, když to nečekáš... člověk se hodněkrát ptá, je to ten pravý? Poznáš to, jednou to poznáš... většinou se stane něco, cos´ nezažila před tím... třebas podlamování kolen, chceš něco řéct, a najednou sucho v krku, abo řekneš úplně něco jiného... mi se to stalo... Věřím, že ta pravá jednou za život opravdu přinde. K němu dříve, k jinému později.
19.01.2009 22:28:00 | NikitaNikaT.
Ten pravý neexistuje.. Zapomeň na americké filmy :) ale přeju ti abych se třeba mýlila a on existoval
19.01.2009 21:27:00 | evy