Anotace: Padlý anděl mého svědomí
Potkala jsem anděla
měl zlámaná křídla.
Z pírek mu kapaly kapky krve,
bála jsem se bála-
nebylo to prve.
Podíval se na mne-
měl tak velké oči.
Jak dva velké kruhy,
žádná radost z barev duhy.
Chtěl mi něco napovědět,
vrýval se mi do vědomí,
pohledem tím spaloval však
zbylé trosky mého svědomí.
Natahuji směrem k němu
svou třesoucí se ruku-
jen kapky krve mísící se s rozpuštěnou smrtí.
I stokrát kdybych,stokrát chtěla-
-né! já neucuknu.
Vzápětí ach,úleva-uvnitř však se všechno bortí...
03.04.2009 08:07:00 micátko
Každý anděl v nebi
z výšky na nás hledí.
Každý má své dvě tváře
a je to na něm,kterou se nám ukáže...
děkuju moc...=)
30.03.2009 17:30:00 Radek.oslov.Šafárik
ty anděle mně nedají spát,
chtít je všechny znát
proč o sen se bát
nesmět to vzdát...
/vyborné/
20.01.2009 18:00:00 Squat_the_world
ano ano, někteří z nás mají i padlého ďáblíka:)) no vidíš, piš dál, není to špatné:)
20.01.2009 16:48:00 micátko
dík¨moc...sem ráda že to cítíš takhle...měla sem celkem obavy že to ostatní,kdo si to přečtou prostě nepochopí nebo nebudou chtít pochopit...potěšila jsi mě....dík...=)
20.01.2009 13:07:00 Lota
...padlý anděl Tvého svědomí...když jsem si přečetla Tvůj profil, cítím, jak mu dáváš křídla, aby zase vstal...však každý máme nějakého toho upadlého andělíčka :-)