Žíly

Anotace: Tuto báseň napsala po zničené lásce, po milé nenávisti a po falešném udobření....

Podřízni mi žíly,
podřízni mi žíly,
aby všichni věděli,
že jsme spolu byli,
že bychom se milovali,
kdyby tu nebyla.

Zakousni mě do krku,
abych taky cítila,
jaké to je když krev teče,
tam kde nemá,
tam, kde schovaná být má.

Vezmi nůž,
vezmi nůž a bodni mě do břicha,
sama to nezvládnu,
nejsem samuraj,
a nikdy neuvidím ten ráj.
Ten ráj na nebi nebo v pekle.

Chytni mě za vlasy a hoď mě ze skály,
tam, kde jsme jednou stály,
kde si mě poprvé políbil,
kde ses mi zalíbil,
abys věděl, jaké to je,
když ti city nedaj pokoje,
když tě milá nechá být,
a ta pravá odejde.

Navždys mě tu zanechal,
navždy zůstanu jen tvá,
a proto vezmi pušku,
zamiř správnou mušku
a stiskni spoušť.

Vem si moje tělo,
tak jako máš moji duši,
ta nová tuší,
že tě jen tak nenechám,
tobě srdce přenechám.
Je to jen na tobě, ale naposled
podřízni mi žíly,
a poté jen hleď,
a vzpomínej, když jsme spolu byli,
jak jsme se líbali,
a toužebně se milovali.
Vezmi nůž a bodni sebe,
díky pušce Ty uvidíš nebe,
z žíly tvé proudí rudá,
ale není to nuda.

Poznáš svůj cíl, ještě než tam dorazíš,
všechno zvíš,
a poté uctíš moje tělo,
tam v nebi,
kde klid je,
tam v nebi,
kde klid zůstane.