Jemnocitný déšť

Kristine Clary-Aldringen Básně » Ostatní

Anotace: páteční podvečer na bruslení. pořádně jsem zmokla, ale to nevadí, protože jsem zmokla radostí. věnováno (do budoucnosti, možná minulosti nebo přítomnosti). nehledej v tom nic. zatím ne.

Slzy radosti
na bílém ledu tváře
a černý závoj smutku
dní minulých se páře

silou Tvých slov,
jež dovedly mě rozesmát,
ač nebyly směšné.
Však nešel z nich cizí chlad
jako z těch známých.

Přišly jako jemnocitný déšť
z bouřkového nebe.
A přišly v pravou chvíli.
Od Člověka...od Tebe.

Tak zkrápěly mou tvář,
to se moc často nestává,
teď konečně si myslím,
že všem se štěstí dostává.
Aspoň trochu.