Mám přátel čím dál tím méně...
Co nezdá se pravdou tou jest...
A plodil bych, kdybych věřil ve své sémě...
V tu pravdivost dobrých k cíli cest...
Tak k smrti jen blíže a nic z toho čeho vážit je si třeba...
Další zbytečný den a rok a nikomu z bratří mých nezlevnil jsem chleba...
I když nepřestanu v tom zmatku vidět smysl světa...
Zůstane po mě jen výkřik, jediná holá věta...
Vzpomínáme!
Ty spolu se svými sny se můžeš znovu jako dítě králů narodit
A v náručí roztoužené milenky se dnes a denně dobře mít
Pro blahobyt českého lidu a radost ze znovuzrozeného ctitele
Dobudeš ztečí své milované a necháš se pokřtít za bezkonkurenčního přítele
Abys mohl vládnout této zemi jak jinak než z pozice velikánů co tě přímo nesli
V dlaních svých, když mučení ustalo bez krutostí a bez trýzně, které tebou přešli
A kde ty připoután zůstaneš k nebi tam skončí veškeré soužení tvých pochybností
Které jsi zdolal a mnohokráte překročil svým dílem bez znaků jakékoli pomíjivosti.
01.02.2009 01:08:00 | Splněný sen
Že Tě plácnu...smuténkovat
čin čin...už otvírám šampíčko a říkám hosana a připíjím skvělému muži:-)
24.01.2009 13:33:00 | Mbonita