Máme právo na emoce ?
Na doteky ?
Jednou v roce,
na břehu řeky.
Na lásku i nenávist,
obého se nenajíš...
Máme právo, psát svá slova?
Křičet,
smát se,
sténat znova,
zase ?
Máme právo,
nechat slzy zničit text ?
Právo zůstat ve své tvrzi,
právo soudy nést ?
Právo...
zní mi jako gilotina.
Nevratné slovo,
plné pýchy.
Nemít nic
s cizími hříchy,
tam páchne vina.
Právo soudit ?
Nemám ho.
Stejná jsem - ne jiná.
Právo na souzení - kdo je bez hříchu, hoď první kamen!
25.01.2009 19:40:00 | Chancer
Právo určitě máme a je ptořeba ho využívat...
Jako vždy, klaním se, píšeš v mém šálku kávy. :o)
25.01.2009 17:58:00 | labuť
právo na vše je vždy k mání..
někdy nemá významu..
to když žije..milování..
právo..padá na hlavu..
čas..se dožaduje práv..
a mnohdy..
padajících hlav..
máš právo na vše co u neseš..
(v dobrém či ve zlém..)
24.01.2009 22:12:00 | Bean