zmrzlá v pohybu
se stínem pod očima
něžně modrá zima
chřestí rampouchy
obejme v tuhém objetí
hodné i padouchy
mlčí
v zapadaných stopách
strnulá v pohybu
nahá ve své kráse
za rok přijde zase
.
.
.
slabý vítr
ohne těla duší
tráva praská pod nohama
i pod vahou muší
na jaře všechno
odnese čas
tajícím ledům
postaví hráz
.
sebraný ze země
krystalek sněhu
pohladí na dlani
přes chladnou něhu
spící semínka
pod peřinou z diamantů
sněhových
zmrzlé touhy
a tichá slova v nich
.
.
sbírám je do dlaní
.
Škoda že tam v té naší upocené horké dlani vydrží jen okamžik...jinak zrovna TEĎ, když píšá tento komentář, je krásné sobotní dopoledne, sice únorové, ale jarní počasí :-))
07.02.2009 11:28:00 | Chancer
Nemám slov...je to krása
02.02.2009 17:24:00 | JaniHani
Báseň se mi líbí a moc. Je v ní zmíněno jaro. Pozoruji, že se nám tu básenky o jaře množí... abo alespoň as myšlenkou naň... však také, kdo by si ho nepřál? :o)
27.01.2009 08:03:00 | NikitaNikaT.
...polámaná sněhová...přesto rádi budeme, když za rok přijde zase...aspoň napíšeš krásnou zase jinak sněhovou :-)
26.01.2009 21:18:00 | Lota