Stará lavice

Každou vteřinu se probouzíš
do rána vlhkého a temného
Každou vteřinu usínáš
do večera víceméně smutného.
Každodenní stesk a vzdech
proráží jinak šedou ulici
tak jako rosa neopouští mech
nepřestáváš zdobit lavici,
lavici starou opuštěnou,
lavici popraskanou vysušenou.