non-smysl

krve skvrna
a o chvíli později
má tětiva napíná
zoufanou naději

složitých tvarů
bohatých šlépějí
smysl to nedává
tak proč ptáci dál pějí?

tvé vlasy duhové
střepy mé ledové
ze srdce krájejí

křídla jen bolavá
těžce se vzdouvají
jak mračna krvavá
v duši mé hloubají

smysl, ach smysl
kam ten se zatoulal
což v hlavě mé není?
což dočista zkysl?

hlouposti nad ránem
těžké kovy zvonící
ledovou dlažbou
kroky mnoha znějící

duše volající
ty řevy drásající
srdceryvné pohledy
a lidská těla
co padala do vody

dusot koní
hřmot nebes
jaký blázen
dnes ven by vylez