pískáš v prázdnejch chodbách
abys děsil malý holky
budíš se ze snů
na smeťácích osamělosti
a vlastně
nemáš ani odvahu
prohlídnout si všechny nástěnky
/a slova choděj
jako studenti práva
(v kvádrech)
co nestihli oběd/
na ulici někdo vypnul zvuk
a v tramvaji všichni usnuli
jen zapomněli zavřít oči
plavou kolem tebe v řídkým mlíku
a je to lepší než žraloci ve vodním světě
a nevadí ti
že sis zapomněl cvaknout lístek
jen
přežíváš
už si tady začínám připadat jako enigman (i když nevím, jak si připadá on). samé tipy a žádný komentář. má to zajímavou myšlenku (samozřejmě ta báseň, ne to, co jsem právě napsala). asi bych měla radši držet hubu a dávat jen tipy. tak jo, tady jeden máš.
03.02.2009 17:05:00 | Kristine Clary-Aldringen