Jeden z dvanácti

Anotace: Někdy je nic - víc.

Vzduchem prochází,
Jen těžko zjistíme, odkud sám přichází.

Před vesmírnou vládkyní se sklání,
Sám jí v podvědomí říká Má paní.

Na kolotoči štěstí se často točí,
Díky občasné náladovosti do snů se stočí.

Jeho oči lež neznají,
Ba naopak, své citové rozpoložení nikdy netají.

Oplývá vášní Venuše,
Touží po harmonii a partnera duše.

Rozhodnutí jsou váhavá,
Často mu postačí jen jeho hlava.

Slovo „Ne“ od něj uslyšíte zřídka,
Neumí jej používat.
Ale zda si jej chcete představit, představte si lesního skřítka.

Malá špičatá ouška,
Velké modré oči.

..Byla to jedna velká zkouška..

Touží po obdivu a uznání,
Svou chytrostí argumenty druhých zahání.

Někdy jej však polapí lenost,
Jindy záhadná zničující zlost.

Fantazie v jeho mysli roste do krásy,
A proto omezenost přímo nesnáší.