noc ve svém lůně
kolébá naše duše
na chomáčcích tmy
po mikrovlnách
měsíčních paprsků
putují útržky přání
klidného spánku a
na vzdušných obláčcích
výdechů se vznáší
touha po milování
*
po ránu, když jsou těla ještě zkřehlá
propletená chapadélky touhy po splynutí
bytostná odevzdávání dvou duší
co spolu na okamžik tonou v údolí snů
*
svým úsměvem
krájí první vteřiny
po procitnutí v novém dni
Mám smíšené pocity po ránu..
05.02.2009 17:56:00 | Chancer
Jak dlouho už je to pryč?..Ani sama nevím a bude se mi stýskat pořád....po úsměvu...ráno..když jsem ještě měla v dlaních celý svět..dnes je tam taky ale jiný...trošku voní lesníma jahodama s příchutí neznámého...nejistého...hmmmm možná je to vanilka....
A robot píše: USMěv....a já mu věřím...
05.02.2009 12:15:00 | Noc17