Je mlha krásný to den,
Je mlha pod večerem.
Já vstupuji do té bezedné tmy,
Co bezduše zpívá , my
vždy vkročíme tam s nadějí,
Že lásky, plni a potají,
Vrátíme se snad ještě sem
A navždy padnem úžasem.
Avšak a protože, nikdy nikdo nepadne,
A nic se proto nestane.
Já to pouto přetrhnu,
A nikdy cestu nenajdu.
Já budu bloudit dál a dál,
Až se konce cesty dohledám.
Na něm najdu lásku mou,
A ukončím tak cestu svou.