Anotace: Túto báseň som nepísala na základe mojej vlastnej skúsenosti, ale je pre všetkých, ktorí chcú zabudnúť.
Misky váh
sa stretli v jednej osi
Na pieskovej pláži sú naše stopy
keď sme chodili bosí
V kmeňi stromu
sú ešte stále
vyryté naše mená
Dievča zasiahnuté Amorom
od plaču stená
Na ulici,
v parku,
v sade.
Spomienky na nás
sú jednoducho všade
Keď sa ráno zobúdzam
a hádžem na seba tričko a sukňu
zdá sa že moje city
od bolesti puknú.
Lenže treba ísť ďalej,
nemôžem sa stále obzerať za seba
aj keď moja minulosť
bola s tebou nádhera...
krásná básnička.pocity,vzpomínky...Miško, zase musim říct je dokonalá. k ničemu nemůžu mít výhrady.ST :o)
23.02.2009 18:36:00 | tvoje líčko. ale můj ďolíček
..taak po dlouhé době jsem se podívala na liter...a musím pžiznat..že mě moc potěšilo,když jsem zde mohla najít tvé nové básničky..Mišičko..já vím, že se budu opakovat..ale tahle básnička se mi tak moc líbí..má hlavu..má patu..má emoce..a tvé osobní kouzlo...Prostě je opravdu nádherná!!ST!A moc ti za ni děkuji =)
22.02.2009 19:53:00 | Giginka
Moc pěkné vzpomínky
jak v řece kamínky
a proud Tě nese pořád dál
vstříc nové lásce - opodál.
22.02.2009 18:10:00 | Paulín
hezky...třeba je někdy se neohlížet, ale někdy pohled na hezkou minulost pohladí...ale je fakt, že hladit si duši nemůžem do nekonečna. Vzhůru k přítomnosti!
22.02.2009 13:46:00 | kikis