Okamžik naděje

Okamžik naděje

Anotace: ... hodně volným veršem zachycená myšlenka, jež mi nedávno bleskla hlavou...

OKAMŽIK NADĚJE

Naděje.

...Po týdnech temnoty,
po týdnech ledové beznaděje,
náhle, jak zlatý meč z nicoty
protnul tmu -snad poslední-
paprsek slunce.

Teplý, jemný paprsek
se prodral skrze tuny prachu
-a nečistoty-,
aby pohladil zemi,
aby ubral na síle strachu.

Na místě kam dopadal,
se okamžitě trochu oteplilo
-konečně-

Všechny zbývající živé bytosti
zdaleka sem hnaly,
aby ten zázrak spatřily,
-aby zjistily, jestli ještě žijí-
aby se ohřály.

Ten nejodvážnější z nich
natáhl ruku a opatrně se dotknul toho sloupu,
který představoval pro ostatní naději.
Poslední, jedinou...
...A v ten okamžik slunce vyhaslo

–navždy-

Beznaděj.

-Sheridan2005-
Autor Sheridan, 10.10.2005
Přečteno 343x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (3)
ikonkaKomentujících (3)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Tak tohle dílko se dá číst i vícerozměrově... :o)
ještě že žádné slunce nevyhasne navždy...
Nádhera...

03.01.2006 15:43:00 | Cecilka

Pokaždé když seobjeví něco krásného a čistého, ostatní mají tu tendenci mít to jen pro sebe. Škoda toho jednoho paprsku, který dokázal na malý okamžik prozářit zem, mohl se dál rozvíjet a zahřát všechny z nás

10.10.2005 18:25:00 | Sunny

to je silný kafe!!..jsem víc pro tu naději..kterou není možno ztratit..pokud to sám sobě nedovolíš!!

10.10.2005 16:14:00 | šuměnka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí