Den zaťal zuby
bolestí
a neví kudy
z neštěstí
A neví kudy kam a jak
Chvěje se jako zmoklý pták
Po posledním zachvění agonie
pohřební hranou mu půlnoc bije
*
Zase nový den
se zrodil v ptačím křiku
Skončil sen
Slunce vstalo ze zvyku
Den za dnem
koloběh života a umírání
Den dospěl s polednem
Pak slunce se k západní smrti sklání
Je zajímavé, jak se na tak malém kousku textu dá vystřídat několik skvělých momentů a několik částí, které skřípou. Celkově ale dobrý kus.
04.03.2009 16:03:00 | CorrimsonTom