Chlípná nevěro!

Anotace: Zas jednou seděla jsem za oknem a lampa osvěcovala stopy mé tužky,zuřivě bojujíc s papírem..Vzniklo tohle..Dvojsměrnopohledná báseň..Ta první část je psána z pohledu ženy... Ta druhá z pohledu muže...

Ponořena v ledové jezero,
tak kde jsi chlípná nevěro,
teď toužím býti sama sebou,
když stíny duše teskně zebou.

V tom pár kruhů je u břehu
a já v nicotném postřehu,
shledávám tvoji tvář
jak posvátně sličnou zář.

Už na mělčinu dostals nás,
já scházím své cudnosti pás.
___________________________________

Ty mokré plavky rychle dolů,
vždyť kolem lítá jen pár molů.

A já tvou krásou nabažen,
jen láskou pouhou obnažen,
přivřu lehce víčka svá,
pro pocit,že touha tvá
dorůstá stejné výše,
když mě se těžce dýše,
při pohledu na tvou hebkou krásu,
co pro mne znamená slibnou spásu,

tak neboj se mě,miláčku,
já obkroužím tu zatáčku,
tvých přenádherných ňader křivku,
něžností rozmotávám cívku,
co odemyká mi tu svatou bránu,
zas uléháme brzy k ránu.

A tvoje plavky opodál,
jsem touze svojí zaprodal...