Střepiny
Střepiny
den za dnem padá
do hladových úst času
objetí vystřídala nenávist
soumrakem tiše mží
tekuté stříbro do mých vlasů
z hvězd dnes nejde číst
jsou přátelé a nepřátelé
někdo tě zraní
někdo obváže
někdo ucukne s dlaní
a někdo dodá kuráže
někdo tě překvapí zradou
a někdo tě přijde zachránit
v knize s dopsanou kapitolou
obracím další list
....
den za dnem jako stejná melodie
stoupá a padá kaskádou nadějí
z poháru druha se snadno víno pije
ale zázraky, ty se nedějí...
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
Začínám si připadat jako marťan, už i ti moji kluci se smějou a říkaj, mamčo ty si z jiný planety, ale pořád chci věřit tomu, že lidi nosí zázrak ve svém srdci...
30.03.2009 16:21:00 | Iva Borecká
Pravdivá slova...cítím smutek, ale i naději. I zázraky se občas dějí
30.03.2009 14:42:00 | JaniHani
Je ze zivota, takove basne vzdycky cloveka velmi oslovi, je opravdova, libi se mi tam vice prirovnani ale utkvěla mi v hlave/kaskada nadeji/ to je opravdu moc pekne.
29.03.2009 19:08:00 | carodejka
Báseň má hodně do sebe. Je to hodně myšlenkové a velmi mi známé. Z básně cítím bol, smutek... také si říkám, proč někteří jsou takoví, jiní zas onací... Zázraky... ty jsou ve hvězdách.
29.03.2009 18:32:00 | NikitaNikaT.
