Úzkost

Anotace: Psala jsem to někdy ve 3/4 na 4 ráno, v amoku, naštvaná a unavená...

Nenávist k ní je čím dál věčí,
tekutina slaná padá z očí.
Nenechá mě dejchat,
nenechá mě žít,
já chci lítat,
chci si jít!
Moje cesta však končí.
Teď jedinou šanci mám,
skočit teď můžu...
Jen pár sekund letět,
tvrdý náraz a pak jen ležet.
Pozorovat jak brečí,
jak lituje těch řečí!
Teď brala by je zpět,
ale pozdě... pro mě skončil svět!