už nikdy víc?
už nikdy víc?
Anotace: ...
brouzají mokrou travu...
čerstně posečenou
ještě plakající
květiny polámané
jemně hladí...
Ležela jsem uprostřed zeleného moře
a dívala se nad sebe.
Cítila jsem se jako
největší poraženec.
Ale pravda byla
že v tu chvíli jsem
byla v nebi..
jen na ten okamžik
nikdy víc
nikdy víc
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
TiskPáni.. klobouk dolů..
19.04.2009 21:28:00 | wigi.sama
Krásně napsané! ST! Uplně jsem si dokázala představit tu trávu! :)
12.04.2009 19:53:00 | Anne Leyyd
lepší málo než nic...
12.04.2009 14:10:00 | enigman
Supertipová...
12.04.2009 09:51:00 | Lilly Lightová
zajímavé,TIP
12.04.2009 09:18:00 | Radek.oslov.Šafárik
-okamžik-
11.04.2009 22:34:00 | Simísek
nebe je iluze, realita brána slov a nekonečno. Chceme pořád víc, chce brát, chceme znásilňovat svět a zároveň být jeho děvkami. Všude jsou rozdíly a galaktické propady. Miluju tvé básně, stejně jako miluju znásilňování slov a ranní utopii
11.04.2009 20:46:00 | její alter ego
Nechci ti opravovat báseň,ale musím.
Chybí ti tam slůvko ..zatím.
Zatím nikdy víc jsem nebyla v nebi.
Jinak moc hezká báseň.
11.04.2009 20:37:00 | s.e.n