Piáno

Piáno uprostřed pokoje,
pod ochranou černého závoje.
To piáno utichlo navěky,
kdys hrálo pod prsty stařenky.

Jednoho večera v soumraku,
bez dřívějšího náznaku.
Poslední ton někdo zahrál,
než tělo stařenky sníh zavál.

A každý rok v tuhle dobu
ozývají se ty tony znovu.
To piáno se stařenkou loučí se
a lidé nad jejím hrobem sklání se