Už vím, už vím,
jak asi bolí láska.
Uvnitř mi velký kámen praská,
cítím jak mi z něj odpadá
celičká zlatá fasáda.
Bolí to, bolí,
nemáš mě rád!
Nemám chuť k jídlu
a nesmím se smát.
Tulám se v dešti,
chce se mi spát,
ono dost unaví
celý svět proklínat!
Víš,
kdyby všichni
byli jsme svatí,
i ta co bys měl rád
v davu se ztratí.
A tak jsem svlíkla
tu slupku co nás halí,
odkryla duši
a
tys ji spálil.
prisly mi zdejsi rymy hodne zacatecnicke, rytmem basne bych si taky jista nebyla, vice bych se s tim pomazlila..
16.04.2009 19:17:00 | saddova